Neochvějná podpora pomáhá najít chlapci jménem Rami sílu, naději a odvahu jít za svými sny

17. ledna 2024

Desetiletý Rami se narodil v Sýrii. Jak rostl, pociťoval potíže s chůzí, opožďoval se a již v raném věku se u něj projevovaly známky svalové slabosti. Ve čtyřech letech mu lékaři diagnostikovali Duchennovu svalovou dystrofii, závažnou formu geneticky dědičného svalového onemocnění vedoucího k postupné degeneraci a slabosti svalů. Ramiho rodiče byli zdrceni. Pomoc našli v modlitbách k Bohu a také v lidech z komunitního centra Tahaddi, které dlouhodobě podporujeme díky darům z Postní sbírky.

Neochvějná podpora pomáhá najít chlapci jménem Rami sílu, naději a odvahu jít za svými sny
17. ledna 2024 - Neochvějná podpora pomáhá najít chlapci jménem Rami sílu, naději a odvahu jít za svými sny

Když bylo Ramimu šest let, rodina hledala potřebnou lékařskou péči. Nakonec učinila těžké rozhodnutí, opustila Sýrii a přestěhovala se do Libanonu. Rodinu však tížily finanční problémy, protože Ramiho otec Hafez si kvůli vlastním fyzickým problémům mohl najít jen dočasnou práci a matka Reem se plně věnovala péči o malého chlapce, a tak nemohla pracovat vůbec.

Usadili se v chudinské čtvrti Hay el Gharbeh na jihu Bejrútu, kde lékaři doporučili zahájit fyzioterapii. Kvůli finanční tísni se potřebná léčba stala nemožnou. Naštěstí se život rodiny změnil, když se její cesta zkřížila s nevládní organizací Tahaddi, jejíž zdravotní centrum (THC) poskytlo nezbytnou finanční pomoc na Ramiho fyzioterapii i další lékařské konzultace.

Rodinu navštívili také pracovníci z Psychosociálního centra Tahaddi a ještě více ji povzbudili. Navíc jí pomohli i nabídkou potravinových poukázek, za které si mohli nakoupit jídlo, a poskytnutím základních věcí pro domácnost, jako jsou matrace, lednička, pračka, přikrývky a ventilátor. Centrum Tahaddi uhradilo i Ramiho školní výuku na jeden rok.

Vyšetření ve Zdravotním centru Tahaddi
Vyšetření ve Zdravotním centru Tahaddi

Škola doma

Rami musel bohužel po pouhém roce školní docházky zůstat doma, protože vypukla epidemie covid-19 a všechny školy byly uzavřeny. V té době se mu stále více třásly nohy. Když mu bylo deset let, nemohl už chodit a používal invalidní vozík.

Jeho mysl však zůstala nezlomená. „Žádný člověk není dokonalý. Každému člověku něco chybí. V mém případě jsou to nohy. Ale v mém těle všechno ostatní zcela funguje. Tak nebuď smutná, mami," řekl jednou své matce a jeho slova se jí hluboce dotkla.

Ani lidé z centra Tahaddi to s Ramim nevzdávali a navrhli mu, aby se přihlásil do programu ilearn@home zajišťovaného společností IRADE, jehož cílem bylo zvýšit počet dětí, které nemohou chodit do školy.

Matky a mladé ženy z místní komunity projdou školením, následně pracují jako lektorky a učí základy arabštiny a matematiky. Každý týden absolvují semináře s koordinátory centra na daný předmět, aby mohly zajistit interaktivní výuku dětí, která se odehrává v menších či větších skupinách u nich doma. V současné době vyučuje v domácím prostředí šest doučovatelů 112 dětí.

Díky programu ilearn@home se Ramiho celková pohoda výrazně zlepšila. Lépe se vyjadřoval, stal se společenským, emočně odolnějším a zapálenějším pro studium. Po počátečních problémech se čtením a psaním se naučil číst a psát krátká vyprávění. Jeho odhodlání učit se je neotřesitelné a nikdy nevynechá žádnou hodinu.

„Mám svou učitelku Sabbu moc rád, protože mi vše vysvětluje vlídně a trpělivě. Mám rád i své spolužáky. Kdykoli se mi stane, že mi upadne tužka na zem, hned mi ji zvednou," vyznává se Rami ze své radosti ze spolužáků a obdivu k učitelce, u níž si velmi cení jejího laskavého a soucitného srdce a která na oplátku chválí jeho znamenité pokroky v učení.

Rami se spolužáky při hodině doma
Rami se spolužáky při hodině doma

Nekonečná podpora rodině

Díky spolupráci Zdravotním centrem Tahaddi a libanonského sdružení Sesobel zaměřené na zajištění potřeb a blaha dětí se zdravotním postižením získala Ramiho rodina hodiny konzultací v oblasti duševního zdraví pro něj i jeho matku. Rami dostal navíc hodiny fyzioterapie a dokonce automatický invalidní vozík.

Ramiho navštěvuje specializovaná sociální asistentka ze Zdravotního centra a z dostupných prostředků nechává hradit značnou část jeho lékařských konzultací, vyšetření a léků, jako byla případ, kdy Rami onemocněl chřipkou.

Chlapcova matka, která dříve trpěla depresemi, je nyní vděčná Bohu, že jí požehnal výjimečným synem, jakým je Rami. Oceňuje lásku a podporu komunitního centra Tahaddi, díky němuž se opět celá rodina cítí naživu. Jejich hluboké uznání patří jak pomoci, které se jim dostalo a dostává, tak podpoře celé komunity.

Letos bude Ramimu 12 let. Sní o tom, že se jednoho dne stane humanitárním pracovníkem nebo že bude jinak pomáhat lidem tak, jak ho inspirovala práce centra Tahaddi a mnoha jeho partnerů včetně Humanitárního střediska Diakonie. Touží pomáhat dalším dětem, které čelí podobným problémům, jako prožívá on sám.

Rami doma
Rami doma

Rami a jeho působivá cesta jsou nádhernou ukázkou toho, jak mohou organizace jako Tahaddi a její partneři vnést do života jednotlivců a komunit velké změny. Díky jejich neochvějné podpoře našel Rami sílu, naději a odvahu jít za svými sny. Lidé z centra Tahaddi pomohli Ramimu státu se výjimečným chlapcem, kterým je dnes a který je připraven pozitivně ovlivňovat životy ostatních.